čtvrtek 29. května 2008

nesmrtelnost

"Bude horký den, dusno, bouřky," řekne první a druhý, koketně: "Opravdu?" První hlas stejně koketně odpoví: "Mais oui. Omlouvám se, Bernarde. Ale je to tak. Musíme to vydržet." Bernard se hlasitě směje a říká: "To je trest za naše hříchy." A první hlas: "Proč já mám, Bernarde, trpět za tvoje hříchy?" V té chvíly se Bernard rozesměje ještě mnohem víc, aby dal všem posluchačům najevo, o jaký druh hříchu se jedná, a já mu rozumím: to je naše jediná hluboká touha v životě: ať nás všichni považují za velké hříšníky! kundera m.: nesmrtelnost, brno 2006

1 komentář:

Anonymní řekl(a)...

Hm, to mám tedy rád ty, co se schválně neřídí "pravidly" jen aby se odlišovali od ostatních a byli rádoby "zajímaví"...strašný!

ctrlF