co by o mně řekl můj nesnězený oběd aneb významný život jedné bezvýznamné hranolky

tenhle sloh jsem napsala v patnácti letech - berte to jako omluvu ;o)

„Sedím si tak na kraji talíře a vidím, jak se vidlička zabodla do mé kamarádky… a už ji zvedá. Hranolka křičí o pomoc, ale nemá šanci. Zmocnila se jí Radka a ta se jí jen tak nevzdá. A teď další. A další. Jedna za druhou odlétá z talíře a s pláčem padá do Radčina jícnu. Samota. Nikde nikdo. Jen já. A Radka a vidlička. Néééé.

Naštěstí si to rozmyslela a ponechala mě mé samotě. A radosti.

Bože! Děkuji! Jsem tak ráda, že žiju a neplavu v žaludku spolu s její snídaní, snad i večeří a žaludečními šťávami. Konečně jsem si vydechla. Setřela jsem ze sebe zbytky kečupu, ve kterém mě vražedkyně vyválela, našla jsem zrcátko, učesala jsem si vlasy a přepudrovala nos. Jsem tak šťastná!!! Ne! Nejsem! Kde je můj Frantík? Můj manžel! Néééééééééééééééééé! Ta bestie mi ho sežrala. Ale to si nenechám líbit. Já se jí pomstím. Povstanu a zabiji ji její vlastní zbraní- vidličkou.

Už se vrací! Ten plán asi nevyjde. Mezitím, co jsem přemýšlela, jaksi vyrostla. Myslím, že bude nejlepší, když nenápadně zmizím ze scény. Ale kam? To bude problém! Mám se vrhnout střemhlav ze stolu a skončit ve chřtánu Bubliny nebo se schovat pod talířek a nebo dělat, že jsem mrtvá? Nevím. Nevím. Nevííííííííííííííííím!

Uf. Naštěstí jen procházela. Srdce mi tepe, jak o život. Ale já jsem to už znovu přežila. Takové štěstí nemá snad nikdo na světě. Jen já. Dala jsem si nohu přes nohu, zavřela oči a opalovala se….

Kde to jsem? Ne… V žaludku. Ten nenažranec Martin mě snědl.“

A tak skončil život jedné hranolky.

Na závěr bych chtěla jen dodat, že pokud jste si někdo mysleli, že naše nesnězené jídlo má vznešené myšlenky a názory, tak se pletete. Žádná hranolka by určitě nechtěla být poslaná do Afriky pro hladovějící děti a nebo do Somálska, které je, mimochodem, taky v Africe. Každé jídlo totiž touží po rodině, domku se zahradou, psovi, dobrému zaměstnání, každé jídlo chce cestovat po světě a hlavně žít dlouhý a sladký (u hranolek slaný) život.

A zazvonil zvonec a pohádky je konec.