nejdřív jsem měla rybičky. protože jsem si myslela, že bych se chtěla stát mořskou bioložkou. škoda, že jsem nevěděla, že mám z ryb panický strach. zkuste mě vzít do akvaristiky - pravděpodobně chytnu hysterický záchvat. třeba letos jsem jela před vánocema domů, vystoupila z výtahu a tam soused porcoval kapra. zaječela jsem, přibouchla dveře, s pulzem 150 tepů za minutu sjela dolů a ukázala se až za půl druhé hodiny.
rybičky jsme nakonec spláchly. ještě měsíc po tom jsem se cítila na záchodě dost nejistě.
mou druhou obětí byl králík. strašně srmděl. tak jsem ho dala kámošce. do měsíce umřel na cosi s ledvinama.
jako poslední jsem měla dvě myši. první noc zdrhly. a jelikož jsem je nemohla dostat z pod skříně, nastražila jsem na ně takové malé pastičky...
už se těším až budu mít děti ;o)
jo a tohle je srdceryvná zpověď na téma ztráty nejlepšího zvířecího přítele:
Žádné komentáře:
Okomentovat