tak jsem zjistila, že žiju v podmínce. jako v kondicionálu. jako v podmiňovacím způsobu. :o) a co je nejhorší: v minulém. to znamená, že všechny moje myšlenkové pochody začínají: "co by se bylo stalo, kdybych byla udělala...", dobře, máte pravdu, většinou to končí: "neudělala...". paráda, že?!?! ;o)
i když máme v češtině čtyři slovesné způsoby, rozhodla jsem se je "překopat" do dvou: oznamovačně-rozkazovacího a podmíněně-přacího - a sama se oficiálně zařadit do toho druhého - fňukacího (přeplněného lidmi příliš přemýšlícími a "řešícími" a celý život doufajícími, že nekonečné filozofické plácání někam vede) a také oficiálně prohlásit, že skupině realistických činuschopných lidí budu závidět a závidět a závidět až se uzávidím k smrti...
ach jo... možna by bylo bývalo lepší, kdybych tenhle příspěvat byla nepasala...
Žádné komentáře:
Okomentovat